Kamis, 13 Agustus 2020

Bahasa Cirebon


Rangkuman Bab 1 - 4 Bahasa Cirebon

Bab 1

"Pelal (Panjang Jimat)"

Panjang jimat tradisi maulid nabi teng keraton Cirebon, awal zaman Khalifah Shalahuddin Al Ayubi 1933 M. Maringan dinten laire kanjeng Nabi Muhammad Saw, utawi maulid nabi miwal (kerap) di punjalaken (istimewaken). Tujuanepun boten sanes kangge ngenang lan neladani nabi Muhammad Saw.

Upacara panjang jimat utawi pelal nipun dirawuhi ewuah masyarakat ingkang dugi saking pinten - pinten daerah. Piyambeke sengaja bade nelasaken waktos dalu maulid nabi. Peringatan punika ugi digelar teng makam "sunan gunung jati" sami milet dijubeli ewuah tiyang sengaja nelasaken dalu kalilase (rolasan).

Ing dalem ritual punika, tembung panjang ditafsirken secara harfiah, yaiku bentuk piring lan prabotan dapur peninggalan sejarah ingkang di idi sareng kedaharan sareng dianalogiaken sareng prosesi kelahirane nabi, sedeng tembung jimat, ngrupiaken akronim saking tembung di aji lan dirumat ingkang artosni pun dipelajari lan diamalaken yaiku ajaran - ajaran islam sareng mauludan Nabi Muhammad SAW.


Bab 2

"Nandranan/Lelumbah"

Hampir tiap taune masyarakat cerbon khususe masyarakat petani lan nelayan kang meneng ning kec.Cerbon Lor (sekiyene kec.Gunungjati lan suranenggala). Asring nganakaken upacara nadranan.

Upacara nadranan dilaksanakaken telung dino telung wengi. Puncake acara ditandai karo ider-ideran kang nglibataken sekabeh deretan masyarakat Cirebon,awit saking Sultan, sedulur kraton, wong kramat, seniman budayawan, pini sepuh, pedagang, nelayan, lan petani.


Bab 3

"Upacara Adat"

Bangsa Indonesia niku asale saking pinten-pinten suku bangsa. Suku bangsa wau gadah adat istiadat, seni, budaya, basa, agama lan sejene piyambek-piyambek warisan saking temurun saking leluhure.

Tiyang Cirebon ugi gadah adat istiadat ingkang kiyat. Priyogine kangge mbentuk kepribadiyane. Naming waktos puniki katah tiyang cerbon ingkang sampun sami majeng lan mung naati peraturan utawi hukum ingkang didasari pancasila lan undang undang dasar 1945.

Tiyang cerbon ingkang wonten teng dusun-dusun, umume ngraos lepat upami mboten nglaksanaaken, watir bokat nggepok. Damel celaka teng warga desane.


Bab 4

"Masjid Agung Sang Cipta Rasa"

Masjid agung sang cipta rasa (dikenal ugi sebagai masjid agung keepuhan utawi masjid agung cirebon) yaiku sebuah masjid ingkang wonten ing dalem komplek keraton kasepuhan, Cirebon Jawa Barat Indonesia.

Konon masjid niki yaiku masjid tertuwa teng cerbon, dibangun sekitar tahun 1480 utawi semasa dening walisongo nyebaraken agami islam teng tanah jawa. Nama masjid niku dipendet saking tembung "sang" ingkang maknanipun keagungan "cipta" artosnipun diwangun lan "rasa" artos artosnipun digunaaken. 

Arsitektur.

Kekasan masjid niki antawis sanes letaknipun sami atape masjid. Masjid teng pulau jawa. Masjid niki terdiri saking kali ruangan,yaiku berandalan ruangan utami.


KAMUS BAHASA CIREBON

1 ANA WONTEN ADA

2 AKEH KATAH BANYAK

3 ADOH TEBIH JAUH

4 BANYU TOYA AIR

5 BALIK WANGSUL PULANG

6 BENGI DALU MALEM

7 CACAK COBI COBA

8 CEKEL CEPENG PEGANG

9 CILIK ALIT KECIL

10 DUIT YATRA UANG

11 DAGANG SADE DAGANG

12 DELENG TINGAL LIHAT

13 DODOK LINGGIH DUDUK

14 ENAK ECA NIKMAT

15 ENTOK TELAS HABIS

16 ENDAS SIRAH KEPALA

17 GABAH PANTUN PADI

18 GANTI GENTOS GANTI

19 GAWA BAKTA BAWA

20 GURI WINGKING BELAKANG

21 ILANG ICAL HILANG

22 IWAK ULAM IKAN

23 IRENG CEMENG HITEM

24 KANDA NCIOS CARITA

25 KATON KATINGAL TERLIHAT

26 KAYA KADOS SEPERTI

27 LANANG JALER PRIA

28 LAWASE LAMI LAMA

29 LARANG AWIS MAHAL

30 MANGAN DAHAR MAKAN

31 MENGKO MENGKIN NANTI

32 MANUK PEKSI BURUNG

33 ORA BOTEN TIDAK

34 OLIH ANGSAL DAPET

35 PAPAT KAWAN EMPAT

36 PAREK CAKET DEKAT

37 PIRA PINTEN BERAPA

38 REGA REGI HARGA

39 SING SAKING DARI

40 SAWAH SABIN SAWAH

41 SAPA SINTEN SIAPA

42 SIRA PANJENENGAN KAMU

43 TEKA DUGI DATANG

44 TERAS TERAS TERUS

45 TANGAN HASTA TANGAN

46 UNDUH ALAP PETIK

47 ITUNG ETANG HITUNG

48 JALUK NEDA MINTA

49 JARE CAPE,KABAR MENURUT

50 KALI LEPEN SUNGAI

51 UMPAMA UMPAMI MISAL

52 WADON ISTRI PEREMPUAN

53 WANI WANTON BERANI

54 WARAH PAJAR BERITAHU

55 YONGAN LANTARAN SEBAB

56 KEMBANG SEKAR BUNGA

57 SUKIKI BENJING BESOK

58 AJA SANGGINE JANGAN

59 UWIS SAMPUN SUDAH

60 DURUNG DERENG BELUM

61 KARO SARENG DENGAN

62 NING TENG DARI

63 NULIS NYERAT NULIS

64 METU MEDAL KELUAR

65 MANJING MELEBET MASUK

66 MELAKU MELAMPAH MELANGKAH

67 MELU MILET IKUT

68 KUDU KEDAH HARUS

69 MACA MAOS BACA

70 MANGKAT KESAH BERANGKAT

71 WONG TUA TIANG SEPUH ORANG TUA

72 LAGI SIWEG SEDANG

73 PASAR PEKEN PASAR

74 UMAH GRYA RUMAH

75 AREP AJENG MAU

76 DINA DINTEN HARI

77 WULAN SASI BULAN

78 WIT GEDANG GEDEBOG PISANG

79 WIT KERAMBIL GLUGU POHON TEBU

80 WIT JAGUNG LEBON POHON JAGUNG

81 WIT PARI DEMEN POHON PARIA

82 WIT BELINJO BEGO POHON MELINJO

83 WIT JAMBE PUCUNG POHON JAMBE

84 PRING NOM BUNG BAMBU MUDA

85 PRING TUA BONGKARAN BANBU TUA

86 KOLANG-KALING AREN ENAU

87 KAPUK RANDU RANDU

NGARAN GODONG – GODONGAN

88 GODONG-GODONGAN ARANE DAUN-DAUNAN

89 KACANG LANJARAN ARANE LEMBAYUNG

90 KACANG BROL ARANE RENDHENG

91 PUPUS ASEM ARANE SINOM

92 PUPUS AREN ARANE DLINING

93 PARU ARANE DHAMEN

94 TALES ARANE LUMBUN

95 KELOR ARANE LIMARAN

96 COCOR BEBEK ARANE TIBA URIP

97 KRAMBIL ARANE BLARAK

98 KRAMBUL PUPUS ARANE JANUR

99 WUNI ARANE MAJER

100 TURI ARANE PETHUK

101 RANDHU ARANE BALADEWA

102 LOMBOK ARANE SABRANG

103 KECIPIR ARANE CETHETHET

104 DHADAP ARANE TAWA

105 JAMBE ARANE PROCOT

106 JATI ARANE JOMPANG

107 KATES ARANE GEMPLONG

108 JARAK ARANE BLEDEG

109 JARAK KEBO ARANE LAMAH-LAMEH


KEMBANG - KEMBANGAN

110 KEMBANG-KEMBANG ARANE BUNGA-BUNGA

111 BLIMBING ARANE MAYA

112 KECUBUNG ARANE POROS

113 JENGKOL ARANE KECUIS

114 KEMBILI ARANE SENENG

115 LOMBOK ARANE MENIK

116 PRING ARANE KROSAK

117 GEDANG ARANE JANTUNG

118 TEBU ARANE GLEGES

119 TALES ARANE PANCEL

120 SALAK ARANE KETEKER

121 KACANG ARANE BUCHEL

122 JAGUNG ARANE JUPRAK

123 LAMTORO ARANE JEDHIDING

124 SURUH ARANE DRENGES

125 KOPI ARANE MANGGRENG

126 PANDAN ARANE PUDHAK

127 KENCUR ARANE SADHAK

128 KRAMBIL/KELAPA ARANE MANGGAR

129 NANGKA ARANE BABAL

130 CENGKEH ARANE PORONG

131 PACE ARANE SARWETAH

132 DADHAP ARANE KECELUNG

133 JAMBE ARANE MAYANG

134 DUREN ARANE DLONGOP

135 WIDARA ARANE REJASA

136 TIMUN ARANE MENTO

137 AREN ARANE DANGA

138 JATI ARANE JANGLENG

139 JARAK ARANA JUWIS

140 KANTIL ARANE GADING

141 KARA ARANE KEPEL

142 KELOR ARANE LIMATAN

143 KLUIH ARANE ONTEL

144 MELINJO ARANE UCENG

145 PETE ARANE PENDUL


ANAKE SATOAN

146 SAPI ARANE PEDET

147 KEBO ARANE GUDEL

148 MANUK ARANE PIYI

149 AYAM ARANE PITIK

150 BEBEK ARANE MERI

151 ENTOK ARANE MERI

152 JARAN ARANE BELO

153 BENYAWAK ARANE BLENGUR

154 WEDUS ARANE CEMPE

155 GAJAH ARANE BLEDUG

156 KIJANG ARANE TALUNG

157 TIKUS ARANE

158 CECEK ARANE SAWIA


WASTANE SALIRA

159 ALIS ARANE IMBA

160 AWAK ARANE SALIRA

161 CANGKEM ARANE TUTUK

162 BOKONG ARANE POCONG

163 DRIJI ARANE RACIKAN

164 ENDAS ARANE MUSTAKA

165 GULU ARANE JANGGA

166 IDEP ARANE IBING

167 ILAT ARANE LIDAH

168 CUNGUR ARANE GRANA

169 JANGGUT ARANE KETHEKAN

170 KUKU ARANE KENAKA

171 KUPING ARANE TELINGA

172 MATA ARANE PANINGAL

173 PIPI ARANE PANGARASAN

174 PUNDAK ARANE PAMIDANGAN

175 PUPU ARANE WENTIS

176 RAI ARANE PASURYAN

177 RAMBUT ARANE RIKMA,REMA

178 UNTU ARANE WAJA

WANGSALAN

Wangsalan secara etimologi berasal dari kata ulang “wangsal-wangsul”. Kata wangsu ngandung arti pulang atau balik. Wangsaan di Cirebon bisa digolongkan menjadi tujuh macam yang terdiri dari.

1. Wangsalan cendhek (pendek).

- Janur gunung (pupus aren) maksudnya .”kadingaren ( kebetulan )

- Balung jagung ( bagal, tangkai buah jagung ) maksudnya “ dugal, gagal, tunggal”.

- Sekar gelang ( kilkat ), maksudnya “ mbuk lap” ( terkejut )

- Jenang gula (gulali), maksudnya “ aja lali ( jangan lupa )

- Welut karang ( ular ) maksudnya “ kagila-gila ( keterlaluan )

- Nglalu pace (jatuh sendiri) maksudnya “serigel-rigele bae (dibiarkan hingga jatuh dengan sendirinya)

- Pager dhoyong (nggebrug=rubuh, runtuh) maksudnya “apa gebrage” (tersersh apa kata nanti)”

- Nambang dawa (uluran, mengulur ), maksudnya ‘ngulur-nglurl (mengombang-ambingkan sesuatu masalah

- Krikil kali ( watu=batu ) maksudnya ”apa waktu bae( kapan waktunya saja )

Tidak ada komentar:

Posting Komentar